„Jsem velmi spokojený. Přestože nám současná situace neumožnila velké oslavy, na které jsme všichni zvyklí a za nimiž k nám jezdily desítky tisíc návštěvníků, připomněli jsme si osvobození Plzně důstojně. Osobně mám největší radost, že jsme díky on-line spojení mohli mluvit napřímo i s veterány. Jejich vitalita je obdivuhodná. Přislíbili, že příští rok přijedou, pokud jim to zdraví a situace dovolí. I já si velmi přeji, abychom příští rok už mohli opět nabídnout slavnosti ve velkém, včetně konvoje historických vozidel, pietních aktů s účastí veřejnosti a s možností volně bez omezení se procházet ulicemi a potkávat naše osvoboditele tváří v tvář,“ shrnul primátor Martin Baxa.
![](/images/2021/05/CHA2131-300x200.jpg)
On-line vysílání zachytilo také velmi silné momenty z československé historie. Diváci mohli slyšet například autentická první slova, která Karel Šindler pronesl do éteru 5. května 1945 ve 12.05 hodin, když se jemu, učiteli na gymnáziu a vedoucímu odbojové skupiny, se svými spolubojovníky podařilo po dramatickém boji obsadit německou vysílačku. Ta se nacházela na Obcizně u soutoku řek Radbuzy a Mže ve Štruncových sadech. „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří. Nechť žije svoboda, nechť žijí naši spojenci. Oznamuji všem obyvatelům Československé republiky, že pancéře 16. divize jsou na náměstí Republiky v Plzni. Viděl jsem je na vlastní oči přijíždět, pancéře ze Západu. Slyšel jsem hukot tankových motorů, podával jsem ruku americkému důstojníku. Slyšel jsem americký hovor, po šesti letech hrůzy a utrpení, po šesti letech nacistické hrůzovlády jsme svobodni. Americké pancéře jsou na náměstí Republiky. Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří. U mikrofonu doktor Karel Šindler. Volám Prahu, volám Prahu. Americké pancéře opouštějí Plzeň a jedou směrem na Rokycany. V Praze je možno očekávat čela pancéřů během dvou hodin. Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří,“ pronesl tehdy Karel Šindler.
![](/images/2021/05/DSC_0012-300x200.jpg)
Gripeny nepřiletěly, plnily mimořádné úkoly
Díky pěknému počasí byla velkým zážitkem nedělní letecká podívaná. Nad hlavami Plzeňanů během hodiny prolétly historické stroje Pilatus a dva letouny Harvard. Armáda České republiky nasadila záchranářský vrtulník Sokol, bohužel z důvodu plnění mimořádných úkolů nemohly nad Plzní přeletět Gripeny, americkou armádu zastoupil vojenský čtyřmotorový turbovrtulový transportní letoun C 130 Hercules. Ze studia přelety letounů moderoval vojenský přidělenec při ambasádě USA v ČR col. Sean Cantrell, mjr. Petr Šafařík, náčelník odd. bojové přípravy 24. základny dopravního letectva AČR, historické přelety komentoval Adolf Valášek.
![](/images/2021/05/CHA2131-1-300x200.jpg)
On-line studio přivítalo celou řadu zajímavých hostů, například režiséra Václava Marhoula, hudebníka a režiséra Ondřeje Havelku, zástupce klubů vojenské historie, ředitele Krajského vojenského velitelství v Plzni plukovníka Milana Sklenáře a řadu dalších. Vedle rozhovorů ve studiu probíhaly i živé vstupy, mj. i z letiště Líně, kde byl vybudován kemp RAF.
Na čtyřech lokalitách v centru města si mohli lidé prohlédnout historickou vojensku techniku nebo ukázku výzbroje a výstroje současné americké armády v podání klubu JTF Raiders. Největší pozornosti se těšily na náměstí Republiky maketa legendární stíhačky Spitfire a v České republice jediný pojízdný tank Sherman M4., nejznámější americký tank ze druhé světové války. Třicetitunové vozidlo zaparkovalo přímo před vchodem do Měšťanské besedy. Kromě tanku byly v sadovém okruhu k vidění tahač Diamond T981, vyprošťovací jeřáb Ward LaFrance 1000, obrněné průzkumné vozidlo Halftrack M16 a M3, šest jeepů, nákladní automobil Dodge WC52, velitelský vůz Dodge WC 56 a motocykl Harley-Davidson.. Kombinovaný oddíl představil techniku, kterou používala Československá samostatná obrněná brigáda.
![](/images/2021/05/CHA1473-300x200.jpg)
Netradiční zážitek nabídly i projekce v autokině DEPO2015, které navštívily téměř dvě stovky diváků. Do muzea Patton Memorial Pilsen, které mohlo otevřít v omezeném režimu znovu po dlouhých měsících, zavítaly stovky návštěvníků.
Celý přenos bude nadále k dispozici na sociálních sítích města, Slavností svobody a na YouTube, včetně prozatím devítidílného pořadu Po stopách osvobození s Lukášem Langmajerem, který vzbudil mimořádný zájem a jehož natáčení bude pokračovat.