Zima, deka, horký čaj a televize zapnutá už od odpoledne. Pohádky k tomuto období neodmyslitelně patří a mnoho lidí si bez nich svátky ani nedokáže představit. Každý rok se ale program točí kolem stejných titulů – některé vítáme s radostí, jiné už dokážeme odříkat skoro nazpaměť. Které pohádky jsou stálicemi a které stojí za to si připomenout nebo znovu objevit?
Pohádky, které známe slovo od slova
Jsou to jistoty, ke kterým se vracíme z nostalgie. I když přesně víme, jak dopadnou, něco nás k nim stále přitahuje.
Tři oříšky pro Popelku jsou bezkonkurenční zimní klasikou. Sníh, hudba a příběh o odvaze a svobodě z ní dělají symbol zimních svátků. Podobně je na tom Pyšná princezna, která boduje laskavostí, humorem a jednoduchým poselstvím.
K těm „povinným“ patří také S čerty nejsou žerty, Princezna se zlatou hvězdou nebo Mrazík. Právě tyhle pohádky často běží v pozadí – při pečení, uklízení nebo posezení s rodinou. Nevadí, že je známe nazpaměť, jejich atmosféra prostě funguje.
Novější pohádky, které si zaslouží pozornost
Vedle tradičních titulů se v posledních letech objevují pohádky, které možná ještě nemáte tak „okoukané“. Často nabízejí modernější pojetí, silnější ženské hrdinky nebo propracovanější vizuál.
Za pozornost stojí například Anděl Páně a jeho pokračování, které oslovují děti i dospělé díky humoru a lidskosti. Oblíbené jsou také pohádky jako Sedmero krkavců, Čertí brko nebo Tajemství staré bambitky, které kombinují klasické motivy s novým tempem a lehkou ironií.
Když už pohádek bylo dost
Ne každý má chuť sledovat další princezny a draky. Pokud máte pocit, že už je toho na vás moc, zkuste pohádky nahradit jiným klidným programem. Dokumenty o přírodě, starší české filmy nebo lehké komedie dokážou navodit podobně příjemnou atmosféru, aniž byste měli pocit, že sledujete stále to samé.
Někdy pomůže i televizi na chvíli vypnout. Pohádky tu budou i zítra – a možná si je pak užijete o něco víc.
Proč se k pohádkám pořád vracíme
Důvod je jednoduchý. Pohádky přinášejí jistotu, klid a návrat do dětství. Ve světě, kde je všechno rychlé a často složité, nabízí jasné dobro a zlo, jednoduchý příběh a dobrý konec. A právě to je v zimních dnech možná důležitější než dokonalý program.
Ať už letos vsadíte na osvědčenou klasiku, nebo dáte šanci novějším titulům, jedno je jisté – zimní pohádky k tomuto období patří stejně neodmyslitelně jako sníh, světýlka a vůně čaje.
