Marie Osvaldová
Hasiči z Plzeňského kraje zamíří na Moravu
Čtyři profesionální jednotky a dvě jednotky dobrovolných hasičů zamíří v pátek odpoledne na jižní Moravu pomáhat s odklízením trosek po ničivém tornádu, které zasáhlo ve čtvrtek večer Břeclavsko a Hodonínsko. Informoval o tom mluvčí krajských hasičů Petr Poncar.
Odřad bude vyjíždět v 15 hodin ze stanice Slovany. Podle Poncara na jižní Moravu vyrazí hasiči z jednotek Klatovy, Košutka, Tachov, Domažlice a dobrovolní hasiči z Nýřan a Stříbra. "Technika a personál bude připraven na zásah minimálně na pět dní. Složení techniky budou kontejnerové automobily, nakladače, ženijní technika, vyprošťovací technika, autobus, 2x CAS a automobilový jeřáb," dodal Poncar.
Spolek se o prostor nestará. Skvělé nápady, ale přidělají starosti, tvrdí obvody
Amatérské. Přesně tímto slovem označují starostové dvou plzeňských obvodů realizace některých projektů spolku Pěstuj prostor. Podle nich kazí původní dobrý záměr a nápad samotné provedení. Spolek se však hájí tím, že vše bylo provedeno podle domluvy.
Na začátku je skvělý nápad, následuje už horší realizace a v závěru projekt končí neschopností se o něj starat. Takové zkušenosti mají plzeňští starostové s výtvory spolku Pěstuj prostor. "Pěstuj prostor má výborné nápady, někdy fakt skvělé a je úžasné, co je napadne. Bohužel samotné provedení potom někdy pokulhává. Potřebovali by někoho, kdo by ty nápady dotáhl do konce," podotkla starostka ÚMO Plzeň 1 Helena Řežábová. A sama uvedla příklad. Prvnímu městskému obvodu nabídl spolek vylepšení prostoru před 4. základní školou. Vznikly tu dvě instalace z palet v podobě hada a prkenného mola. "Šlo o jakousi prolézačku. Na fontáně byla prkna, lámaly se a v zimě to hodně klouzalo. Předškolí u základní školy bylo skoro zničené," uvedla Řežábová. Aby se školáci nezranili, musel obvod instalaci odstranit a upravit prostor ve vlastní režii.
S dalším nápadem přišel spolek v místě U prameniště na Roudné, kam instaloval pomník sochaře Kurta Gebauera. "Pomník vybudovali, byl krásný. Předali ho městu a nám zbylo jen něco, o co se máte sami starat. To je zádrhel na celé té spolupráci," vysvětlila Řežábová.
Aby o daný prostor začalo pečovat město, je prý cílem spolku. To má ale objektů, o které se musí starat už teď víc než dost. Stejné zkušenosti mají i v centrálním plzeňském obvodě. Aby o daný prostor začalo pečovat město, je prý cílem spolku. To má ale objektů, o které se musí starat už teď víc než dost. Stejné zkušenosti mají i v centrálním plzeňském obvodě. "Co se týká těch návrhů, tak ty jsou někdy velice vkusné, krásné, je tam počáteční obrovské nadšení, nicméně pokulhává ta realizace, kdy třeba použité prvky, chybějící certifikace a podobně, způsobují následné problémy," přiznal i starosta ÚMO Plzeň 3 David Procházka.
Jako například v prostoru před základní školou ve Skvrňanech, kde se spolek rozhodl proměnit podchod. I tam chyběla prvkům potřebná certifikace.
"Pak dochází k tomu, že jsou realizace demontovány a musím říct, že ne vždy je ten prostor uveden do původního stavu, což nás mrzí a samozřejmě potom polevuje to nadšení s takovými spolky spolupracovat," dodal. Po vylepšení totiž zůstaly na místě jen nevzhledné červené skvrny.
Podle předsedy spolku Marka Siváka je ale všechno jinak. Podchod prý upravili na podnět školy, děti se totiž temným a neuklizeným podchodem bály chodit a raději přebíhaly vozovku. Na úpravách se podíleli i sami školáci. "To místo se proměnilo v něco jiného, dostalo i další funkci, pro žáky tam vznikla něco jako klubovna. Prostě příjemné místo. Najednou přestali přebíhat silnici, začali chodit podchodem. Od samého začátku bylo v plánu, že to bude dočasné," nesouhlasí Sivák. Obvod měl podchod sám zrekonstruovat. "Dohoda zněla tak, že barvy na chodníku zůstanou a odstraňovat je nemusí," uzavřel Sivák.
Vzala své miminko a udeřila s ním o zeď. Matka už zná svůj trest!
Za těžké zranění pětiměsíčního chlapce potrestal dnes Krajský soud v Plzni jeho pětadvacetiletou matku devíti lety vězení. Žena podle rozsudku vzala loni v srpnu v azylovém domě v Rokycanech svého syna do náruče a se značnou intenzitou ho nejméně dvakrát udeřila hlavou o zeď. Kojenec utrpěl těžké poranění mozku, oslepl na obě oči a podle znalce si ponese zřejmě celoživotní mentální i pohybové následky. Žena je ve vysokém stupni těhotenství, porodit by podle svých slov měla začátkem srpna. Porodila už tři děti. O žádné z nich se nestará.
Za těžké ublížení na zdraví hrozilo obžalované až dvanáct let vězení. U soudu odmítla, že by loni miminku ublížila úmyslně. Řekla, že ho vzala z postýlky, zamotala se jí hlava a spadla s ním na zem. V přípravném řízení na policii zas řekla, že si se synem v náručí sedala na postel, neudržela rovnováhu a nechtěně ho uhodila hlavou o zeď. Také dříve řekla, že syn spadl na zem z gauče.
Chlapec se narodil loni na začátku března, v srpnu se dostal do nemocnice s těžkými zraněními. Podle lékařské zprávy měl tříštivou zlomeninu týlní kosti, tříštivou zlomeninu temenní kosti a puklinu levé temenní kosti, mnohočetná rozsáhlá pohmoždění mozku a další zranění, oboustrannou ztrátu zraku a přechodné ochrnutí levé poloviny těla. Ke komplikacím se přidal problém s hromaděním mozkomíšního moku v lebce či epilepsie. Podstoupil už několik operací, v současnosti je v péči pěstounky. Podle zprávy o současném stavu má dítě doživotně zavedený katétr, který odvádí mozkomíšní mok z lebky do břicha, kde se vstřebává, je opožděné ve vývoji. Zdá se, že vidí, ale není jasné, jak dobře. V 15 měsících nesedí, neleze, nechodí, jen se plazí a přetáčí se.
čtk
Na olympijské hry do Tokia zamíří dvě studentky Západočeské univerzity
Hned dvě studentky Západočeské univerzity v Plzni budou reprezentovat Česko na olympiádě v Tokiu. Běžkyně Tereza Hrochová a lukostřelkyně Marie Horáčková svými sportovními výkony potvrdily, že patří mezi republikovou špičku.
V pondělí 21. června se na posledním kvalifikačním turnaji v Paříži nominovala na blížící se olympiádu lukostřelkyně Marie Horáčková. Česko tak bude mít na olympiádě po třinácti letech svoji reprezentantku v lukostřelbě. Třiadvacetiletá studentka programu Tělesná výchova a sport na Fakultě pedagogické má na svém kontě řadu prvenství na mistrovstvích republiky i úspěchy na evropských a světových soutěžích. Už v roce 2017 získala mimořádné stipendium rektora za zlato na halovém mistrovství ČR juniorek a na mistrovství ČR žen. „Je to skvělý a zatím nepopsatelný, protože si myslím, že mi všechno dojde až časem," řekla členka klubu LK Arcus Plzeň pro sociální sítě Českého lukostřeleckého svazu. "Bylo to úplně jiný než jiný závody a musela jsem víc pracovat mentálně,“ dodala.
Kvalifikací na olympiádu si Marie Horáčková zajistila i své setrvání ve skupině elitních sportovců ZČU, kteří získávají pravidelné měsíční stipendium z programu UNIS Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Od počátku programu UNIS v roce 2020 splňuje Marie Horáčková nejpřísnější kvóty a už podruhé je letos zařazena v nejvyšší výkonnostní kategorii. „Cílem programu UNIS je vytvořit úspěšným sportovcům takové podmínky, aby dokázali plnit náročné studijní požadavky a zároveň se mohli věnovat sportovní přípravě a účastnit se soutěží. A je vidět, že program nese svoje ovoce. Moc nás těší, že dvě české olympioničky se rekrutují ze Západočeské univerzity,“ říká koordinátor programu UNIS na ZČU Václav Salcman. V rámci projektu mohou studenti využívat i důležité služby, jako je sportovní medicína, fyzioterapie nebo mentální koučink. I díky této péči odborníků mohou dosahovat nejvyšších cílů, mezi něž patří účast na olympijských hrách.
Z 21 studentů ZČU podpořených programem UNIS se olympijských her zúčastní také bežkyně Tereza Hrochová. Maratonský limit pro účast na olympiádě v Tokiu splnila pětadvacetiletá studentka Fakulty právnické v květnu v rakouském Fürstefeldu, a to při svém prvním maratonském startu. Atletka Škody Plzeň sklízí úspěchy na různých běžeckých tratích – vybojovala už dva republikové tituly v půlmaratonu a v loňském roce získala prvenství v krosu a běhu do vrchu. Za vynikající sportovní výsledky získala v roce 2018 mimořádné stipendium rektora. Kromě úspěchů sportovních se studentka bakalářského programu Právní specializace může pochlubit už ukončeným studiem magisterského programu Právo a právní věda. Na svoji olympijskou premiéru se v současné době připravuje v rakouských Alpách.
Inspekce zajistila falšované šunky z dovozu. Jednu z nich také v plzeňském hypermarketu!
Dvě šarže šunky z dovozu falšované sníženým obsahem masa o zhruba 10 % oproti informaci na obalu objevila Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Jednu z nich odhalili inspektoři v plzeňském hypermarketu Kaufland.
RADATZ WIENER FARMER SCHINKEN - Vídeňská farmářská šunka od kosti vařená a uzená, v balení 150 g, s označením data použitelnosti do: 04.06.2021, výrobce: Radatz GmbH, Erlaaer Straße 187, A-1230 Wien, Rakousko. Výrobce ve složení na obalu mj. uvedl: „vepřové maso (96 %)“. "Laboratorní rozbor v akreditované laboratoři SZPI však v potravině potvrdil přítomnost vepřového masa pouze v množství 85,4 %," podotkl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Inspektoři podle něj nevyhovující vzorek odebrali v prodejně společnosti Kaufland Česká republika v.o.s., provozovna: Lochotínská 1108/18, Plzeň.
BERGER KRŮTÍ ŠUNKA, Puten Schinken, v balení 100 g, s označením data minimální trvanlivosti do 03.06.2021, výrobce: Fleischwaren Berger GesmbH & CoKG, Koglerstrasse 8, 3443 Sieghartskirchen, Rakousko. Výrobce ve složení na obalu mj. uvedl: „krůtí prsa 85%“. "Laboratorní rozbor v akreditované laboratoři SZPI však v potravině potvrdil přítomnost masa z krůtích prsou pouze v množství 75,9 %," dodal Kopřiva. Inspektoři SZPI nevyhovující vzorek odebrali v prodejně společnosti Globus ČR, v.o.s., provozovna: Sárská 133/5, Praha 5.
"V obou případech byla informace na obalu pro spotřebitele zavádějící ohledně skutečného složení potraviny a SZPI zahájí s kontrolovanými osobami správní řízení o uložení pokuty," dodal Kopřiva.
Koronavirus je v kraji utlumený. Za týden přibylo jen minimum nakažených
Za uplynulých sedm dní přibylo v Plzeňském kraji 25 nových případů koronaviru, předchozí týdenní bilance byla 56 nových případů. Stejně případů za týden bylo v kraji naposledy loni na konci července. Nulový denní přírůstek byl naposledy loni 20. července a nyní 13. června. V posledním týdnu se počet denních přírůstků pohyboval od nuly do devíti. Za sedm dní přibyli v kraji čtyři nakažení na 100.000 obyvatel. Před týdnem to bylo 10 nakažených. Plyne to z dnešních údajů ministerstva zdravotnictví. V sedmidenním poměru nových případů na 100.000 obyvatel má kraj šestý nejnižší nárůst, republikový průměr je sedm nových případů na 100.000 obyvatel.
Největší podíl nově nakažených je dál v okrese Klatovy. Za sedm dní přibylo na Klatovsku osm nákaz na 100.000 lidí, celkem pět případů. Oproti minulému týdnu se situace uklidňuje. Nejlepší je situace v Plzeňském kraji je na Tachovsku, kde neměli za uplynulý týden žádnou nově zjištěnou nákazu. Takových okresů je v Česku osm. Od začátku pandemie loni v březnu se v kraji nakazilo 98.339 lidí, 16,6 procenta všech obyvatel kraje. Na 100.000 obyvatel připadá od loňského jara 16.638 nakažených, což je čtvrté nejvyšší číslo mezi 14 kraji. Ve čtvrtek přibyly dva nově nakažení lidé.
Od začátku pandemie zemřelo v kraji 1913 nakažených lidí. Naposledy zemřel někdo 22. června, před tím si nemoc covid-19 nevyžádala v kraji žádný lidský život celý měsíc. Za celý červen je tak v kraji jedno úmrtí, v květnu jich bylo 24. Nejvíc úmrtí spojovaných s koronavirem bylo v kraji při vrcholu pandemie letos v březnu, kdy zemřelo 529 lidí. Pro covidové pacienty je v kraji podle ministerstva aktuálně k dispozici 44 standardních lůžek s kyslíkem a 19 intenzivních lůžek s umělou plicní ventilací.
Očkování v kraji pokračuje. Za poslední týden dostalo vakcínu 35.988 lidí, o dva tisíce víc než v předchozím týdnu. Zdravotníci dosud spotřebovali 413 951 vakcín pro 260.618 lidí. Očkováno aspoň jednou dávkou je 44 procent obyvatel kraje a 54 procent dospělých. Ukončené očkování má 158.283 lidí. Z nich dostalo 4950 lidí jednodávkovou vakcínu Janssen a 153.333 lidí některou z dvoudávkových vakcín. Ukončené očkování tak má 26,8 procenta všech obyvatel kraje.
čtk
Začátek rekonstrukce Hradlového mostu u Modravy se posouvá. Co Poledník?
Technologické přepočty a také následné zajišťování materiálu stojí za posunutím opravy Hradlového mostu nedaleko Modravy, která měla začít v červenci tohoto roku. Jeho dřevěná konstrukce je v natolik špatném stavu, že je nutná celková rekonstrukce, fakticky stavba celého mostu.
„Po dohodě se zhotovitelem a také statikem ještě prověřujeme nové možnosti využití materiálů pro základní konstrukci mostu. Chceme totiž, aby most vydržel déle, než dvacet let, jako tomu bylo nyní. Druhou věcí, která rekonstrukci odsouvá, je nedostatek materiálů, který v současnosti ovlivňuje celý stavební průmysl,“ vysvětluje důvody zdržení mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák. Pokud vše půjde dobře, začne se s rekonstrukcí a tedy i s omezením turistického provozu, na přelomu letošního srpna a září.
Stav starého mostu je pod pravidelným dohledem statika, který povolil jej nadále používat, ale s omezeními, která musejí dodržovat turisté a cyklisté. Na mostě se nesmí zdržovat větší množství lidí, není možné se opírat o zábradlí a není možné po mostní konstrukci jet na kole. Cyklista může kolo přes most pouze převést. „Tímto žádáme všechny návštěvníky, aby dbali těchto omezení, která budou přímo u mostu popsána. Jen tak bude možné starý most do začátku rekonstrukce využívat,“ sděluje Jan Dvořák.
Poledník už se opravuje
Na druhé straně se naplno rozběhla oprava rozhledny Poledník, která byla veřejnosti zpřístupněna poprvé již před 23 lety. Loni probíhaly rekonstrukční práce uvnitř věže. Letos se začalo s opravou opláštění, což znamená další omezení. „Kvůli bezpečnosti muselo být uzavřeno nouzové nocoviště v blízkosti rozhledny a to na celou dobu rekonstrukce. Ta měla být hotová na konci července, avšak po té, co zhotovitel odkryl původní opláštění, zjistilo se, že se bude muset vyměnit na celé rozhledně. Kvůli tomu se práce prodlouží nejméně o měsíc," informuje vedoucí informačních středisek a středisek environmentální výchovy Martina Kučerová.
Pokud rekonstrukce skončí ještě v srpnu a kolaudační řízení proběhne do konce září, počítá Správa NP Šumava s tím, že rozhlednu s novým zázemím informačního střediska zpřístupní ještě letos po dobu celého měsíce října. „Omlouváme se tímto všem návštěvníkům za tyto komplikace, které nás velice mrzí, ale rekonstrukce obou staveb jsou nevyhnutelné a s tím i spojená omezení,“ zakončuje mluvčí Jan Dvořák.
Osobnost Miroslava Horníčka připomíná lavička. Kde ji najdete?
Místo, na kterém rád sedával významný plzeňský rodák, herec, dramatik, režisér, výtvarník, spisovatel a glosátor Miroslav Horníček, připomíná nově zrestaurovaná lavička s pamětní deskou. Ta je umístěna ve Smetanových sadech před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, tedy na místě, kde Miroslav Horníček rád sedával.
Pamětní místo připravila Správa veřejného statku města Plzně. „Lavička je drobnou připomínkou osobnosti Miroslava Horníčka a jeho vztahu k našemu městu. Návrh vznikl na základě podnětu pana Vítězslava Švarce, mně se tento nápad velmi líbil, a tak jej Správa veřejného statku města Plzně ve spolupráci s Odborem kultury Magistrátu města Plzně zrealizovala,“ řekla Eliška Bartáková, náměstkyně primátora pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí. Dodala, že pro veřejnost je zdarma připravena v magistrátní budově v Kopeckého sadech 11, tj. v blízkosti uvedeného pamětního místa, v limitovaném množství publikace Miroslav Horníček – 100 let, která představuje průřez životem a dílem tohoto velikána, jenž v roce 1998 získal čestné občanství města Plzně.
„Rád bych tímto poděkoval statutárnímu městu Plzeň, že věnovalo úsilí mému návrhu a přetavilo jej v reálný výsledek. Je pro mě příjemný precedens vidět, že pokud občan má zájem podílet se aktivně na veřejném dění, je možné jeho nápad uskutečnit. Jsem velmi rád, že pan Miroslav Horníček má v Plzni opět další drobnou připomínku a přeji všem, kdo se u této pamětní lavičky zastaví či na ni posedí, aby načerpali kromě energie i ten nejkrásnější odkaz, který nám pan Miroslav Horníček zanechal – odkaz laskavého humoru, morální rovnosti, srdečnosti a moudrosti, která byla v jeho případě doprovázena velkou pokorou,“ dodal navrhovatel pamětního místa Vítězslav Švarc.
Pomoc pro jižní Moravu! Hejtmanka i primátor Plzně svolávají mimořádná zastupitelstva
Na tragédii, která ve čtvrtek večer postihla jižní Moravu, bleskově reagoval Plzeňský kraj i samotné město Plzeň. Postiženým oblastem jsou připraveni poskytnout finanční pomoc, kterou budou schvalovat mimořádně svolaná zastupitelstva kraje i města.
Hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová uvedla, že v pondělí na jednání Rady navrhne, aby Plzeňský kraj finančně pomohl postiženým obcím. "Svolám i zastupitelstvo, abychom obce a obyvatele jižní Moravy podpořili co nejdříve. Ještě v noci jsme společně s hejtmany nabídli pomoc Jihomoravskému kraji. Záchranné složky Plzeňského kraje už v nočních hodinách zaslaly svou nabídku přímé pomoci ústřednímu týmu ministerstva vnitra, který záchranné a likvidační práce koordinuje," podotkla Mauritzová.
Město Plzeň je podle primátora Martina Baxy připraveno poskytnout na pomoc oblastem postiženým ničivým tornádem ze svého rozpočtu milion korun. Baxa v souvislosti s tím svolává na 8. července mimořádné jednání zastupitelstva, které poskytnutí finanční pomoci projedná. „Jde o katastrofu, jež v okamžiku změnila život a osudy tolika lidem. Bohužel i zde v Plzni si stále ještě pamatujeme na ničivé povodně ze srpna 2002, a proto víme, jak je nyní zapotřebí každá podpora. Složky integrovaného záchranného systému odvádějí na místě skvělou práci, úplné odstranění následků ale bude dlouhou cestou, na niž bude potřeba hodně peněz. Proto se i my chceme zapojit,“ uvedl Martin Baxa. Do doby jednání zastupitelstva město zjistí, kam konkrétně a na jaký účel finanční prostředky pošle. Podle primátora se již také ozývají Plzeňané s nabídkou pomoci.
Připraveni jsou i záchranáři
Záchranné a likvidační práce na místě centrálně koordinuje dle legislativy Ministerstvo vnitra ČR. Zástupci Integrovaného záchranného systému Plzeňského kraje jsou s koordinačním týmem v kontaktu a jsou připraveni k okamžité pomoci.
Pomoc a svoji spolupráci nabídla také Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje. "Jsou připraveny vozy randez-Vous, rychlé záchranné pomoci a vůz pro zásahy u hromadného postižení osob," potvrdila mluvčí krajské záchranky Mária Svobodová.
Velké pátrání po pohřešovaném Filipovi (12). Může se nacházet v Plzni!
Dvanáctiletý Filip Hubáček z Nejdku na Karlovarsku je pohřešovaný od čtvrtečního odpoledne. Podle nejnovějších informací mají policisté podezření, že se pohybuje v Plzni.
"Pohřešovaný chlapec měl ve čtvrtek dne 24. června 2021 v odpoledních hodinách odejít ze svého domova, kam se do současné doby nevrátil a o sobě nepodal nikomu žádnou zprávu," uvedli policisté.
Na sobě měl mít černo-šedé kalhoty, černou mikinu, na nohou výrazné sportovní červené boty značky Adidas a na zádech modrý batoh se spacím pytlem.
Jakékoliv poznatky k pohřešovanému chlapci volejte na linku 158 nebo se obraťte na nejbližší policejní služebnu.