Petr Denk: Volební lunapark: Kdo všechno chce do Sněmovny?

Zveřejněno v Názory a komentáře
Od - úterý, 18. březen 2025 08:00
Petr Denk: Volební lunapark: Kdo všechno chce do Sněmovny? ilustrační, foto: Unsplash

Dámy a pánové, připoutejte se, protože startuje nejdivočejší politický kolotoč v dějinách české demokracie! Startovní čára je obsazena, motory burácí a voliči už znají kompletní seznam závodníků, kteří se budou rvát o jejich přízeň. Noví hráči se na poslední chvíli už jen těžko objeví – a tak můžeme bez obav zahájit exkurzi do tohoto volebního lunaparku, kde se zaručeně nebude nikdo nudit.

Bude to Battle Royale, kde přežijí jen ti nejsilnější, zatímco slabší budou politicky pozřeni jako malí kapříci v rybníku plném hladových sumců. Je to stranický darwinismus v přímém přenosu – a slabost se v něm neodpouští. Jak se v tom má běžný volič vyznat? Média nás neustále zásobují volebními preferencemi, které sypou z rukávu renomované agentury jako Kantar, Median nebo STEM. Ale co z nich vyčíst?

Jedna věc je zatím jasná: hegemonem českého stranického systému je hnutí ANO miliardáře a ostříleného politika Andreje Babiše. A pojďme mluvit na rovinu, jestli jeho konkurence nevymyslí nějaký skutečně brilantní a geniální tah, bude hnutí ANO vládnout. Otázku s kým nechme ještě na okamžik stranou.

Druhým hráčem na hřišti je trojhlavý Kerberos jménem SPOLU. Tato volební koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL prochází menší bouří – předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová oznámila, že nebude kandidovat, což možná některé potěšilo, ale koalici to nijak extra nepomohlo. ODS mezitím řeší svou konzervativní identitu – co jiného si myslet o tom, že na kandidátku verbuje ministra zahraničí Jana Lipavského, který ještě nedávno brázdil politické vody pod pirátskou vlajkou? Není to trochu, ehm, paradoxní? Přesto je jasné, že SPOLU ve Sněmovně nakonec v nějakém počtu poslanců zasedne.

Na třetím místě se usadilo hnutí STAN, které se snaží prezentovat jako „ti slušní“. Otázka zní jasně: Stačí to voličům? STAN zaujímá liberální pozice, a přitom možná krade elektorát Pirátům. Ti pod vedením bývalého primátora Prahy Zdeňka Hřiba ztrácejí dech a jejich preference se nebezpečně blíží pětiprocentnímu prahu. Jestli Piráti nezmění kurz a nenaberou vítr do plachet, mohou se klidně potopit úplně.

A teď k těm, kteří mohou ještě zamíchat kartami. SPD sází na svůj tradiční protestní étos, ale má nečekaného soupeře v podobě hnutí STAČILO!, které se snaží rovněž oslovit protestního voliče, ale z levé strany politického spektra. A do hry vstupují i Motoristé – ano, správně, strana podporovaná exprezidentem Václavem Klausem, která se snaží stát novou, ostřejší verzí ODS. Mezitím Sociální demokracie, kdysi mohutný dub české politiky, vypadá jako strom, který už dávno shodil poslední listí a zoufale čeká na zázrak.

A co vládní koalice? Tady bude rozhodovat jednoduchá matematika. ANO téměř jistě bude potřebovat partnera, ale otázkou je, kdo mu padne do oka (nebo k nohám?). Pokud se do Sněmovny dostane SPD, STAČILO! i Motoristé, bude to soutěž o to, kdo kývne na nejlevnější nabídku ministerských křesel. Pokud se tam probojuje jen jedna z těchto partají, může si říct o mnohem silnější pozici. Nejpřirozenějším spojencem pro ANO by byli Motoristé, kteří společně sedí v evropské frakci Patriotů.

Druhou variantou je, že se SPOLU zmátoří, najde rozumného marketéra a začne se prodávat jako záruka stability v bouřlivých dobách. Pak bychom tu mohli mít pokračování současné vlády na další čtyři roky. A úplně třetí, zatím málo pravděpodobný scénář? STAN přeskočí SPOLU a stane se hlavní silou vlády. Sci-fi? Možná. Ale volební kampaň ještě pořádně nezačala, a jak známe českou politiku, stát se může naprosto cokoliv.

Jisté je jedno – bude to peprné. Strany potřebují zaujmout voliče a my můžeme jen doufat, že to neudělají jen lacinými hesly a bláboly o světlých zítřcích. Pokud chcete malou nápovědu, jak volby dopadnou, podívejte se na nedávné hlasování v Německu – zejména na jeho východní část, se kterou naše země sdílí pár podobných kulturních vzorců (o výsledcích voleb v Německu jsem psal ve dřívějším komentáři). Tak si držme palce, ať nám ve vládnoucích křeslech zasednou co nejrozumnější politici, konec konců, rozhodneme o nich my.

Autor: Petr Denk, středoškolský učitel