Plzeňský kraj se ostře ohradil proti vládním plánům na masivní výstavbu větrníků. Radní dnes odmítli návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR), který v regionu vyčlenil sedm akceleračních oblastí pro umístění až 60 větrných elektráren. Podle kraje je takový rozsah nespravedlivý a neodpovídá férovému rozdělení energetické zátěže mezi regiony. Oficiální námitky zašle Plzeň ministerstvu ještě tento týden.
Čtyřikrát víc, než je fér: Kraj se opírá o vlastní studii
“Expertní územní studie, kterou jsme si nechali vypracovat, stanovuje, že by to číslo (počet větrníků v kraji) mělo být 15 až 20," uvedl krajský radní Petr Fišer (ANO). V akceleračních oblastech se počítá s jednodušším povolováním větrných elektráren. Díky tomu by tyto zdroje mohly získat v takzvaném zrychleném řízení povolení do roka. Největší oblasti v kraji jsou na jihu Plzeňska. To vychází z mapy, kterou zveřejnilo MMR 14. dubna.
Kraj podle Fišera zašle své připomínky ke změně územního rozvojového plánu ČR ministerstvu do 15. května. Budou rozděleny do čtyř oblastí - podle hlediska obcí, regionálního rozvoje, životního prostředí a památkové péče. Podle radního obdržel kraj nesouhlasná stanoviska s akceleračními oblastmi od 37 obcí. Žádají, aby kraj učinil veškeré kroky k ochraně krajinných, přírodních a sídelních hodnot dotčených území a k zachování co nejširší rozhodovací pravomoci samospráv při posuzování a umisťování staveb větrných elektráren.
Strach ze ztráty pravomocí
Proti výstavbě jsou například Řenče, Střížovice a Únětice z jihu Plzeňska. Žádají kraj, aby aktivně hájil obce i obyvatele. Požadují vypuštění zón ze změny plánu. Argumentují hlukem, vizuální dominancí v krajině, ztrátou klidového charakteru území, a rizikem ohrožení spodních vod a vodního režimu. Navržené oblasti podle nich zasahují do území s vysokou krajinářskou a kulturní hodnotou a až desítky větrníků by změnily charakter krajiny a zhoršily kvalitu zdejšího života. "Se změnami tak, jak jsou navrženy, nesouhlasíme. V současném návrhu je na území kraje vymezeno sedm lokalit o celkové výměře 30 kilometrů čtverečních, což by umožňovalo výstavbu kolem 60 větrných elektráren," řekl Fišer.
Kritika ze strany místních samospráv nebere konce a starostové se shodují na nedostatku komunikace. "O oblastech pro větrníky se mělo s občany debatovat, a ne stanovit akcelerační oblasti natvrdo a postavit obce před hotovou věc," řekl starosta čtyřtisícových Blovic Robert Zelenka (Žijeme Blovice, SNK). Podle starostů není krajina od hradu Radyně k zámku Zelená Hora u Nepomuku, pás mezi řekami Úhlavou a Úslavou pro vysoké větrníky vhodný. Tématem je hlavně ztráta rozhodovacích pravomocí. "Primárně se veškeré obce bojí toho, že tím, že nám vymezí akcelerační oblasti, tak nás zbaví možnosti rozhodovat o svém území a bude o nás rozhodovat někdo jiný," řekl starosta Chválenic Pavel Kvídera (Pro občany).
Po veřejném projednání, které je naplánováno na 15. května v Praze, poběží lhůta pro zaslání námitek až do prvního červnového dne. Právě tyto připomínky budou pro další osud větrných elektráren v regionu zásadní.
ČTK
