Vodík nemusí být jen vizí budoucnosti. Nová Vodíková koncepce Karlovarského kraje popisuje, kde by mohl najít praktické uplatnění v regionu. Vedle energetiky a průmyslu se zaměřuje především na dopravu a otevírá debatu o přímém železničním spojení mezi Karlovými Vary a německým Chemnitz.
Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje dokončila Vodíkovou koncepci Karlovarského kraje. Dokument hodnotí současný stav, příležitosti i překážky rozvoje vodíkového hospodářství v regionu a ukazuje oblasti, kde může mít vodík praktické využití. Vedle energetiky a průmyslu se jako jedna z nejperspektivnějších možností jeví doprava, zejména tam, kde je elektrifikace technicky složitá, finančně náročná nebo v dohledné době nereálná.
„Vodík je téma, o kterém se často mluví velmi obecně. Naším cílem bylo podívat se na něj z pohledu Karlovarského kraje a říct, kde může mít skutečný smysl. Nejde o to nahradit všechna současná řešení jednou technologií, ale najít konkrétní oblasti, ve kterých může vodík pomoci regionu s dopravou, energetikou nebo modernizací hospodářství,“ uvedl Tomáš Linda, předseda představenstva Krajské hospodářské komory.
Koncepce vychází z národních strategických materiálů, zároveň ale zohledňuje specifické podmínky Karlovarského kraje a jeho přeshraniční polohu. Zaměřuje se mimo jiné na rozvoj takzvaných vodíkových ostrovů, tedy lokálních projektů propojujících výrobu, distribuci a spotřebu vodíku v jednom funkčním systému.
Dokument zároveň realisticky pojmenovává překážky rozvoje vodíkových technologií. Mezi hlavní bariéry patří evropská legislativa, cena výroby, dostupnost obnovitelných zdrojů i zatím omezená infrastruktura.
„Největší překážkou není samotná technologie, ale podmínky, za kterých se má vodík vyrábět a používat. Pokud mají elektrolyzéry vyrábět vodík efektivně, nemohou být závislé jen na tom, kdy zafouká vítr nebo zasvítí slunce. Pro regiony, jako je Karlovarský kraj, proto bude důležité hledat chytré kombinace zdrojů, spotřeby a konkrétních odběratelů,“ přiblížil Richard Štěpánovský z Krajské hospodářské komory, hlavní řešitel projektu.
Jedním z konkrétních návrhů je využití vodíku v železniční dopravě. Komora dlouhodobě spolupracuje s partnery v Sasku a Bavorsku, kde se v příhraničních oblastech nachází řada neelektrifikovaných tratí. Právě zde by podle koncepce mohly vodíkové vlaky představovat alternativu k dieselovým soupravám.
Součástí dokumentu je proto také ideový návrh přímého železničního spojení Chemnitz – Karlovy Vary, případně s prodloužením do Mariánských Lázní. Mezi Karlovými Vary a Chemnitz dnes přímé vlakové spojení neexistuje. Současná cesta zastávkovými vlaky trvá přibližně čtyři hodiny a vyžaduje dva přestupy. Při využití moderních vozidel a omezení počtu zastávek na významná města by se podle koncepce mohla zkrátit přibližně na jednu a půl až dvě hodiny.
„Vodíkový vlak do Chemnitz je pro nás příkladem toho, jak by koncepce neměla zůstat jen dokumentem v šuplíku. Spojuje několik témat najednou, a to horší dopravní dostupnost Karlovarského kraje, potřebu lepšího napojení na Sasko, rozvoj bezemisní dopravy i využití vodíku v reálném provozu. Takové projekty mohou dát novým technologiím konkrétní obsah,“ doplnil Richard Štěpánovský.
Zdroj: Karlovarský kraj.
.jfif.small.jpg)
.jpeg.small.jpg)
