Kateřina Duchková a Patrik Bureš: Město Touškov je průkopník elektromobily a věří svým občanům



Od Pavel ŽižkaDnes | 10:28


Kateřina Duchková a Patrik Bureš. Foto: Pavel Žižka

Většina lidí si pod pojmem carsharing představí rušné ulice Prahy nebo Brna. Že se tento model může stát úspěšným pilířem dopravy i v menším městě, dokazuje Město Touškov. Jako vůbec první v České republice spustilo projekt sdílených městských elektromobilů, za který si v roce 2025 odneslo prestižní celorepublikové ocenění v Senátu. O tom, jak se boří mýty o „elektroautech“ a jak naučit radnici sdílet klíče s občany, hovořili v podcastu GetSmart starostka Kateřina Duchková a ředitel společnosti Peoplecar Patrik Bureš a ukázali, že v Plzeňském kraji inovace mění život k lepšímu.

Reklama

Všechno to začalo v roce 2023 prostou potřebou obnovit zastaralý vozový park radnice. Namísto nákupu klasických spalovacích vozů se však vedení města rozhodlo pro radikální krok. Analýza totiž ukázala, že služební vozy jsou využity jen z 10 % času. Zbytek dne stojí bez užitku na parkovišti. Starostka Kateřina Duchková proto přišla s revoluční myšlenkou: proč nevyužitá auta nenabídnout lidem?

Dnes v Touškově jezdí tři elektromobily – Hyundai Kona a Citroën Berlingo. Slouží úředníkům, spolkům, seniorům i mladým lidem, kteří si auto půjčují přes mobilní aplikaci. A výsledky? Žádné nehody, minimální provozní náklady a tisíce najetých kilometrů.


V GetSmart podcastu mimo jiné zazní:

Jak vás ve městě s 2 500 obyvateli napadlo, že půjdete cestou sdílení vozidel?

Kateřina Duchková: Ta myšlenka nepřišla ze dne na den. Naše auta byla za zenitem, jedno bylo z roku 2004. Když jsme dělali analýzu využitelnosti, vyšlo nám, že vůz používáme jen dvě hodiny denně. To je strašně málo. Zároveň nás ovlivnily provozní náklady – u elektromobilu jsme na 70 haléřích za kilometr, zatímco u spalovacího motoru jsou to 3 až 4 koruny. Tak jsme si řekli: pojďme to zefektivnit a sdílet to rovnou s občany.

Prosazovat něco tak revolučního v zastupitelstvu ale muselo být složité. Jaké byly hlavní obavy?

Kateřina Duchková: Argumenty byly jasné: nebude to fungovat, v autech bude nepořádek, lidé to nebudou vracet a budeme pořád řešit nehody. Nejsilnější kartou ale byla ekonomika. Získali jsme dotaci, díky které jsme měli v podstatě jedno auto ze tří zdarma. A zastupitelům jsem řekla: „Když to po roce nebude fungovat, ty auta prostě vezmeme a bude je mít pečovatelská služba, protože ta je stejně potřebuje.“ To byla ta nejpřesvědčivější argumentace.

Pane řediteli, jaká byla vaše role v tomto „pilotním“ startupu na malém městě?

Patrik Bureš: My jsme ve stejné době uvažovali o podobném systému a potřebovali jsme pilotní projekt, abychom byli věrohodní. S paní starostkou jsme si sedli a ona nám dala jasné zadání: chce nová auta, nechce s nimi mít žádné starosti a chce, aby to bylo levné. Nejtěžší bylo vymyslet ten systém tak, aby byl plně bezobslužný.

Co se stane, když si lidé s technikou neví rady? Musí volat vám, paní starostko?

Kateřina Duchková: To byl můj striktní požadavek – absolutní bezúdržbovost směrem k vedení obce. Nechtěla jsem, aby občan volal starostovi, že mu nejde vypojit auto z nabíječky.

Patrik Bureš: K tomu máme zřízenou hotlinku. Původně jsme ji chtěli předat externí firmě, ale zjistili jsme, že zpětná vazba je tak cenná, že ty telefony bereme s kolegou sami. I v noci lidé občas volají s úsměvnými případy a my jim radíme, jak aktivovat dobíječku nebo ukončit zápůjčku. Pomáhá nám to službu neustále posouvat.

Kolik takové zapůjčení auta občana vlastně stojí?

Kateřina Duchková: Aktuálně stojí hodina 120 Kč, ale lze to účtovat v kroku 30 minut. To znamená, že pokud potřebujete třeba jen na otočku do Plzně vyzvednout dítě, zaplatíte 60 Kč. Potřebujete jen mobil, řidičák a platební kartu.

Jaké konkrétní vozy jste pro město vybrali a proč?

Patrik Bureš: Vybrali jsme dva typy. Hyundai Kona, vyráběný v Nošovicích, má skvělý poměr cena/výkon a dojezd. Druhý vůz, Citroën Berlingo XXL, byl vybrán kvůli praktičnosti – lidé v něm odvezou nábytek nebo invalidní vozík. Zatímco Kona jezdí spíše večer a o víkendech za zábavou, Berlingo řeší ty praktické potřeby života.

Nenaráželi uživatelé na limity dojezdu? Přece jen Touškov je blízko hranic.

Kateřina Duchková: Stalo se, že lidé jeli nakoupit do Německa a na Rozvadově se lekli, že mají půlku baterie pryč. Ale lidé se to naučí. S elektromobilem musíte trochu jinak pracovat, sledovat stav baterie. Dnes už si lidé troufají i na delší cesty, ale gró projektu je stále pohyb v našem katastru a okolí.

Jak funguje carsharing pro lidi ze sousedních vesnic? Máte tam nějakou „řevnivost“?

Kateřina Duchková: Vůbec ne. Například sousední Kozolupy jsou jen kilometr od nás. Jsem přesvědčená, že veřejné prostředky mají sloužit všem. Proč bychom sousedům auto nepůjčili? Chceme, aby fungovala celá komunita obcí v našem okolí.

Za rok a půl provozu máte najeto přes 60 tisíc kilometrů. Co vás na těch číslech nejvíc překvapilo?

Kateřina Duchková: Hlavně to, že se potvrdila ta důvěra. Lidé službu „nezabili“ negativním chováním. Průměrná doba zápůjčky jsou 3 hodiny a auto Hyundai Kona prakticky nestojí v garáži. Dokonce už uvažujeme o tom, že do systému přidáme i nákladní vůz typu N1, protože po něm roste poptávka.

Jaké jsou další plány People Car? Chystáte se i za hranice?

Patrik Bureš: Díky úspěchu v Touškově nás oslovila další města jako Tachov, Holýšov nebo Šumperk. Aktuálně jednáme i o vstupu na Slovensko a v rámci evropské inovační agentury se možná podíváme až do Španělska. Naším primárním cílem jsou ale stále menší české obce (2 až 20 tisíc obyvatel), kde hromadná doprava nejezdí tak často a kde vidíme největší smysl v doplňování mobility.


Úspěch v Touškově tedy už inspiruje další města. Ukazuje se, že moderní technologie a sdílená ekonomika nepatří jen do metropolí, ale mohou zásadně zvýšit kvalitu života i v regionech.

Celý rozhovor přináší GetSmart podcast.