Dvacátá léta současného století jsou pro mezinárodní obchod a finanční trhy obdobím na výsost dynamickým, neboť ve vteřinách mizí v nenávratnu finanční prostředky v řádech bilionů korun či se náklady, které se propisují do konečných cen zboží a služeb, mění co do výše o desítky procent ze dne na den, někdy doslova z hodiny na hodinu. Čím jsou tyto výkyvy způsobeny a kde můžeme vidět jejich projevy?
Segmentem světového obchodu, který si prošel výrazně bouřlivým vývojem, je trh s extrémně důležitou komoditou – s ropou. Ropa je surovina, jejíž využití je neuvěřitelně široké (od energetických paliv přes petrochemický průmysl, maziva, vosky, hnojiva, asfalt až po kosmetiku).[1] Vzhledem k tomu, kde všude se ropa využívá, je její cena pro světové hospodářství nesmírně důležitá a ovlivňuje veškerý průmysl. Po vpádu ruské armády na Ukrajinu došlo k prudkému růstu ceny (udávaná v dolaru za 1 barel, což odpovídá cca 159 litrům). Zatímco před začátkem rusko-ukrajinské války se cena dlouhodobě držela pod úrovní 80 dolarů za barel, po 24. únoru 2022 vyskočila nad hodnotu 130 dolarů za barel a držela se tak po řadu týdnů. Logické důsledky této změny na sebe nenechaly dlouho čekat a (nejenom) čeští řidiči viděli na stojanech u benzinových pump cenovky klidně i o 15 korun na litr dražší, než na které byli léta zvyklí. Takovýto nárůst základního a všudypřítomného vstupu (tzn. doprava) se začal velice rychle promítat do cenovek všeho zboží i služeb. Nyní se cena po uklidnění (s občasnými výkyvy – např. válečné operace Izraele či Spojených států na Blízkém východě) pohybuje okolo hladiny 60 až 70 dolarů za barel.[2]
Oblastí, která byla rovněž velice citelně zasažena výraznými výkyvy v probíhající dekádě, jsou světové akciové trhy. Jako typický představitel je uváděn index S&P 500.[3] Na vývoji jeho hodnoty jsou krásně vidět různé časové mezníky světového dění – např. nervy drásající propad na počátku dubna roku 2025, což nebylo nic jiného než reakce světových trhů na ohlášené divoké plány amerického prezidenta Donalda Trumpa, který den co den hrozil uvalením dovozních cel ve výši desítek a někdy až stovek procent na ekonomické spojence Spojených států. Světoví akcionáři se tehdy dostali do stavu paniky (tzv. medvědí trh) a začal tzv. výplach neboli prudký pokles hodnoty akcií napříč sektory. Tehdy se během pár dnů vypařila hodnota akcií v řádu bilionů korun. Akciové trhy jsou obecně velmi přesným lakmusovým papírkem pro „náladu“ světového hospodářství.
Třetím reprezentantem neklidu je světově známá virtuální měna bitcoin. I jeho cena promptně reaguje na světové dění a jeho volatilita je nechvalně známa.[4] K rychlým a intenzivním výkyvům dochází zpravidla po určitém politickém kroku ve světě (např. silný nárůst po prohlášení Ekvádoru o bitcoinu jakožto budoucí národní měně).
Finanční trhy jsou odjakživa citlivé na nejistotu, kterou vyloženě nesnáší. Neklidné a nepředvídatelné prostředí nepřeje stabilnímu růstu, čímž světové hospodářství strádá. Proto si pro dobro nás všech přejme v tomto směru klid, zejména pak žádné noční výlevy jednoho velmi mocného Američana na jeho sociální síti.
